Martin T. Pecina + Jaroslav = Vazárna
Na začátku tohoto týdne jsme vám odhalili první čtvrtinu naší „TYPO EDICE“, kterou vzdáváme hold naší krásné české typografii. Ta u nás začala ožívat před sto lety a za tu dobu dala vzniknout dlouhé řadě ikonických písem a vynikajících typografů. Na naší edici se podílelo několik z nich a prvním, kterého vám můžeme představit, je Martin T. Pecina, který pro nás navrhl vzhled sešitu, bloku, skicáku a diáře na rok 2021.
Martin je knižní grafik, typograf, výrazná fousatá osobnost, učitel stylu, vášnivý pokuřovatel dýmek, žabí král a Velký Font po vzoru Jaroslava Foglara. V roce 2011 vydal typografickou „příručku“ Knihy a typografie, která se dosud dočkala tří vydání a je potěchou pro mysl i pro oko.
Pro Vazárnu zpracoval grafický návrh za použítí písma Jaroslav, které navazuje na pokusy českých prvorepublikových typografů o nalezení Národního stylu, unikátního výtvarného slohu pro nově vzniklý československý stát, a zároveň reprezentuje snahu o nalézání nového výrazu ve stařičké a zdánlivě vyčerpané latince. Na téma ale nenazírá se znalostí všeho, co se v oboru za posledních sto let odehrálo. Jaroslav proto v prvé řadě reaguje na problém přehnané unifikovanosti bezserifových písem. Jeho novátorské pojetí minuskové i verzálkové abecedy osvěžuje značně vyvanulý koncept grotesků a znovu do něj vnáší tolik potřebný princip svobody a tvořivé hravosti.
Písmo Jaroslav, navazující na písmařskou tvorbu Jaroslava Bendy (1882 až 1970), vytvořil v roce 2017 český typograf Tomáš Brousil ve své Suitcase Type Foundry. Rodinu tvoří deset řezů o pěti stupních tučnosti a odpovídající kurzivy.
S uctivým svolením jsme Martina vyzpovídali o jeho vztahu k papíru jako takovému.
Na začátek si neodpustím otázku k písmu Jaroslav - proč jsi vybral zrovna toto písmo pro Vazárnu? Napadlo Tě to hned, nebo jak jsi k tomuto spojení došel?
Na oslavu jara, života a nové pětiletky není lepší písmo než Jaroslav. Sebevědomé, novátorské, ale hlavně takové, co k sobě nepotřebuje moc přízdob a jiné grafiky, protože stránce dominuje samo o sobě. Skicák nebo blok není vzorník písma, a tak nemá svého uživatele obtěžovat padesáti řezy ani grafickými piruetami. Písmo je nástroj, důležitý je text.
A Ty sám papír jako takový používáš? Při práci nebo ve volném čase? Nebo raději využíváš moderní technologie?
Na pracovním stole mám haldy papírů s texty, poznámkami, kresbami a skvrnami od olivového oleje. Támhle v polici leží hromada ručních papírů, na které škrábu milostné dopisy opatřené pečetí, vedle v rohu mám různé odřezky a makulatury z tiskárny a na knihovně v rouře vyšisované plakáty Sametové revoluce. Když si koupím starou knížku v antiku, ze všeho nejdříve k ní čuchám jako feťák k toluenu. Pro malonákladové projekty teď sháníme padesát nebo sto let staré papíry, co mají svého ducha. A na záchodě mám dětský toaletní papír s natištěnými zvířátky, abych si tam to posezení udělal hezké…
Výběr papíru zjevně nebereš na lehkou váhu v mnoha směrech, zkoušel jsi někdy výrobu papíru sám, vlastníma rukama?
Kdysi, ještě na škole, jsem pojal plán vyrábět hrubý ruční papír z odpadu a tisknout na něj grafiky nebo do něj obtiskovat písmové matrice. Ale nedošlo k tomu. O pár let později jsem si dokonce koupil knížku o ruční výrobě papíru z nějaké hipísácké série pro bydlenky, kde vycházely tituly jako Malování na obličej nebo Hrátky s hedvábím. Jenže nakonec jsem sebekriticky uznal, že bych už v životě neměl rukama nic dělat, protože mám obě levé. Mazlím se jen s papíry, které pro mě vyrobili jiní.
Ke kvalitnímu papíru, a hlavně tomu ručně vyráběnému, se při své práci asi dostaneš snadno. Nakupuješ i někdy v obyčejném klasickém papírnictví?
Vzhledem k tomu, že se straním lidí, nechodím nakupovat ani základní potraviny, natožpak papír. Většina papíru, z podstaty neekologického materiálu, mi chodí neekologicky poštou ve formě vzorníků anebo po metrových arších, zabalená v šesti krabicích a dvaceti sedmi igelitech a bublinkových fóliích.
Stalo se Ti někdy, že zadavatel nedbal Tvého doporučení a pro Tvůj návrh vybral papír, se kterým jsi nebyl spokojen?
Děje se to celkem pravidelně u beletrie, kam nakladatel rád dává lehčí papír, který vyjde o halíř levněji. Knihu pak nahoní vysokým volumenem, aby se jí přidalo na objemu a nevypadala za ty tři stovky moc tenká. Jinak dochází ke změně spíše výjimečně nebo omylem nebo z liknavosti nebo roztržitosti. Většinou nemůžu použít papír, jaký bych si přál, protože by vyšel draho a já nesmím svého chlebodárce příliš brzy zruinovat. Takže mu mažu med kolem huby a všechno odkývám. Blbý tisk potom svedu na laciný papír.
Z odpovědí jste určitě poznali, že Martin je svérázný typografický profesionál, který si nebere servítky. Právě proto jsme si ho vybrali pro tento typografický projekt, protože ke své práci přistupuje stejně poctivě jako my k výrobě našich sešitů, bloků, diářů a dalších papírenských propriet.