Psát je normální

Když se dnes někoho zeptáte, jestli si píše něco na papír vlastní rukou, málokdo vám odpoví, že ano. A pokud vám někdo řekne, že ano, většinou to budou poznámky do diáře a možná nějaká hesla na lepící papírky, které si dávájí na kraj monitoru u pracovního stolu. Dnešní doba papíru prostě nepřeje, a to je velká škoda.

Zdá se nám to možná jednoduché a rychlé, zapsat si poznámku do telefonu nebo své myšlenky naťukat všemi deseti do útrob notebooku. Jenže psaní rukou na papír má mnohé benefity, které nám klávesnice počítače nedá. Psaní poznámek tříbí naše myšlenky, procesy mezi rukou a mozkem se lépe uspořádají a při ručním psaní jsou do mozku vysílány signály, které napomáhají tvůrčímu myšlení a dalšímu zpracování informací. Podporuje to naši kreativní stránku a také si mnohem lépe zapamatujeme to, co zkrze pero zaznamenáváme.

DSCF3514

K tomu všemu je ručně psaný text naše osobní záležitost. Žádné dva rukopisy nejsou stejné a psaním na papír do něj dáváme kus sebe. Některé fimy rukopis zohledňují i při vybírání budoucích zaměstnanců. Nechávají sí dělat rozbor osobnosti a zjišťují tak, jestli se uchazeč o práci pro danou pozici opravdu hodí a jestli povahově zapadne do kolektivu mezi ostatní. 

Měli bychom se tedy vrátit k papíru, a to nejenom když píšeme nákupní seznam nebo si píšeme termín schůzky do diáře. Ale měli bychom si najít svůj pravidelný rituál, při kterém si zapíšeme své myšlenky a nápady, sepíšeme zážitky z výletu, zhodnotíme den, nebo naplánujeme ten další. Protože psát je normální a neměli bychom na to zapomínat.



Nevyplňujte toto pole: