Petra Dočekalová + Orion = Vazárna

Druhá čtvrtina naší „TYPO EDICE“, kterou vzdáváme hold naší krásné české typografii, je dílem skvělé Petry Dočekalové. Petra je doktorandkou ateliéru Tvorby písma a typografie na UMPRUM v Praze. Je editorkou a autorkou knih Jaroslav Benda a písmo, Skripty do výlohy, TYPO 9010 a Jaroslav Benda 1882–1970. Od roku 2013 působí ve studiu Briefcase Type Foundry, kde pracuje na nových abecedách a technické podpoře fontů.

DSCF2624

Pro náš projekt zvolila písmo Orion, které je první ze čtyř grotesků, jež na konci 50. let minulého století navrhl Stanislav Maršo (1910–1976). Je to výrazný a svébytný grotesk, který upoutá svou bytelnou kresbou. Byl navržen v jediné tučnosti jako široký titulkový řez určený zejména pro nadpisy, čemuž odpovídá velmi vysoká střední výška i zkrácené dotažnice. Orion je přizpůsobený dobově nekvalitnímu polygrafickému průmyslu a tehdejším náročným podmínkám novinové sazby. Právě modelace písma poplatná tehdejším náročným technickým požadavkům vytváří z Orionu nadčasové písmo.

Ačkoliv měl Orion všechny předpoklady pro to stát se písmem mnoha československých časopisů, jeho vznik přišel příliš pozdě. Brzy po jeho uveřejnění se ke slovu dostala nová technologie reprodukce písma – fotosazba, která zastínila klasickou ruční sazbu. Díky tomu ale dnes Orion vyniká jako zajímavé a neokoukané písmo. Původní písmo Orion vydala Grafotechna na začátku 60. let, digitální verzi včetně kurzivy a alternativních titulkových akcentů vydala v roce 2019 písmolijna Briefcase.

Stejně jako jsme vyzpovídali Martina T. Pecinu, položili jsme pár papírenských otázek i Petře.

Na začátek si neodpustím otázku k písmu Orion - proč jsi vybrala zrovna toto písmo pro Vazárnu? Napadlo Tě to hned, nebo jak jsi k tomuto spojení došla?

Popravdě rozhodovala jsem se mezi třemi písmy českých typografů a nakonec zvítězil Orion, protože je to robustní, výrazný a energický grotesk. Líbí se mi, jakou vyzařuje sebejistotu a překvapuje mě, jak se písmo z 60. let může cítit tak sebevědomě dnes, o 60 let později.

_DSF1723

A Ty sama papír jako takový používáš? Při práci nebo ve volném čase? Nebo raději využíváš moderní technologie?

Na papír nedám dopustit. Nejlepší kouzelný papír mám z japonska, je to cvičný savý papír a je určený dětem k nácviku psaní – štětec namočíte do vody a tou píšete znaky. Papír okamžitě změní barvu a sytost a písmo se jasně vyrýsuje. Asi po minutě se však začne ztrácet, protože papír usychá a vodu vsákne. Máte znovu čistý papír, a tak můžete trénovat psaní hodiny a hodiny, aniž byste plýtvali papír, barvu a vymývali štětce. Všechny tvary nových písmen tak má schované v sobě.

Ke kvalitnímu papíru, a hlavně tomu ručně vyráběnému, se při své práci asi dostaneš snadno. Nakupuješ i někdy v obyčejném klasickém papírnictví?

Samozřejmě! Nedám na ně dopustit. Ráda pracuji se základními nástroji, materiály, technikami. Přestože můj pracovní stůl je malé papírnictví, každá tužka má svůj důvod, a čím je levnější, tím bližší k ní mám vztah. Prosté věci nemusí být drahé a speciální, aby vás překvapily svou mnohaúčelností. Naopak, ráda nakupuju materiály na práci v řemeslných obchodech a hobby palácích, kde prodávají speciální pásky, tužky, lepidla i nástroje. Ale ty se ptáš spíše na papír než psací nástroje. Papír z papírnictví kupuju pouze kancelářský. Skicuji zásadně na potištěné papíry, které tak získají druhý význam, druhotné využití. Navíc, líbí se mi, jak přes papír prosvítá potisk, což odhání strach z popsání čistého archu. Netrpím hororem z prázdného bloku. Čistých a pěkných papírů, které „se šetří“, protože jsou příliš krásné, je mi líto. Papír se má použít hned a nechat jej vyniknout. Je to ohromné, fantastické médium.

Jsi zjevně papírový nadšenec :-) Na schůzky a osobní poznámky používáš také papírový diář? Případně od koho a proč, jaké máš na diář požadavky?

U diářů sleduji především vnitřní úpravu. Jakým písmem je vysázen, jaký má layout a zda poskytuje dostatek volnosti pro psaní. Nejlépe, když má množství papírů na zachycení různých typů poznámek. Moc pěkné diáře mají v japonském obchodě MUJI, jehož pobočky ráda navštěvuji v Berlíně. Líbí se mi, když je diář lehký, můžete ho vzít kamkoliv, ale mám slabost i pro velké a těžké diáře, do kterých pak píšete jiným písmem, protože si jich doslova více vážíte. Osobně používám zárověň asi devět nebo deset různých diářů pro odlišné typy poznámek včetně poznámek a kalendáře v mobilu.

Pokud pro klienta děláš návrhy, doporučuješ také jaký papír či jiné médium by se na to hodilo? A poslouchají Tvoji klienti nebo se setkáš spíš s tím, že použijí něco, s čím nejsi úplně spokojena?

Pro naše vlastní projekty vybíráme ve studiu vždy papír sami. To je základní pravidlo. Výsledek je primárně postavený na vlastnostech papíru, a proto tam nelze nikde ušetřit, zalhat nebo podvádět, špatný papír celé dílo poníží a dobrý dokonale sedne. Každá kniha nebo písmový vzorník má své potřeby i úpravu a potřebuje jiný papír. Ušetřit se dá jedině tak, že formát jde na ruku papírovým archům a neořezává se zbytečné množství papíru.

Děkujeme Petře za odpovědi, za krásný návrh a budeme se těšit na nějakou další spolupráci v dalších projektech!

Nevyplňujte toto pole: